obrázek

obrázek

středa 28. prosince 2011

Štědrý den

Tak už to máme konečně za sebou... Soudě podle množství dárků kluci snad ani hodnější být nemohli. Kenai rozbaloval "o 106" a Dobromysl se alespoň koukal jak na to, protože sám rozbalovat neumí. Ježíšek klukům nadělil pelíšek, který by měl být lepší než naše postel (ta je pro dva lidi a dva psy opravdu prťavá - i když naši kluci si to očividně nemyslí), konzervy a pamlsky, které kluci běžně nedostávají a pár nových hraček - tunel pro kočky, nové uzlíky, pískací čuní hlavy a "Kosťu". Pochybuji, že psi z Vánoc "něco mají", ale při pohledu na Kenaie, s jakou radostí dárky rozbaloval a jaké "tanečky" předváděl s novými hračkami, bych tomu skoro věřila...:-)

na dárcích od babičky z Krupky měli kluci krásné keramické jmenovky:-)
 
Kenai zuřivě rozbaluje...

"Fuj, tohle jsem nechtěl!"

Dobromysl se vyvaluje na novém pelechu a hlídá "Kosťu"


neděle 11. prosince 2011

Vánoce... & PF

Děkujeme! :-)


Dobromyslova polosestřička Kamilka peče :-)

v CHS Edjami mají předvánoční nadílku štěňátek (Dobromyslova maminka Šerinka a vrh I)


vánoční přání z České Lípy (mamčiny dětičky)

...a ještě PFka z Edjami a o pár dnů starší vrh I


Bez zdraví by to nešlo,
...bez lásky bychom byli smutní,
...bez štěstí bychom měli jen samou smůlu,
...bez peněz bychom si nic nedopřáli,
...bez přátel bychom neměli o koho se v nouzi opřít....

Přeji všem posvátné vánoční období pouze pohodové, a jen pozitivní očekávání věcí příštích v blízkém novém roce 2012.
Martina Špundová
a smečka Jongalíků

čtvrtek 1. prosince 2011

Co nového v Teplicích

Pomalu, ale jistě jsme se přehoupli do období, které opravdu nemusím. Zima a tma neumožňuje dlouhé procházky, takže kluci jsou lehce "nevybití". Navíc tu máme advent, doprovázený ohyzdnými dekoracemi všude kolem a obdchody nacpanými po střechu lidmi, kteří nakupují blbosti jen aby splnili "povinnost" obdarovat všechny široko daleko. Zima u nás, na "divokém severu", je specifická mimo jiné i neustálými inverzemi, takže jedinou možností jak se tu nezbláznit je utéct na hory. Dokud není sníh a nemrzne, je to to nejlepší, co se dá dělat.

Když si obrázek zvětšíte, uvidíte hranici mezi inverzní oblačností a normálními mraky. Někde pod vším tím hnusem bydlíme. Flíček v levé horní třetině je vrchol Milešovky.




A takhle to vypadá na horách odpoledne, když zapadá slunce. Už je trošku zima, ale na rozdíl od města se tu dá krásně dýchat.

Ač sama bych zimu a Vánoce nejradši zrušila, rozhodla jsem se svým dětičkám letos udělat adventní kalendář. Času moc nebylo (a zručná taky zrovna nejsem), takže jsem zvolila nejjednodušší variantu, která mě napadla. Od včera tedy u nás na skříni visí "voňavý" klendář pro Kenaie a Dobromysla, naplněný sušenými střívky, rybkami a kachními sušenkami. Děkuji svému drahému za pomoc a trpělivost. Kluci samozřejmě byli zvědaví už při výrobě a neustále se nám pletli pod ruce... no a po pověšení kalendáře se nejdříve porvali a potom ho vždycky ten, který byl kalendáři blíž, střežil před tím druhým...blázni:-D

zvědavý Kenai
  
kalendář zblízka

 


















p.s. A ještě jsem tu na blogu slíbila, že do konce listopadu přibude nějaká minirecenze na novou knížku o PK (viz příspěvek níže). Jak jste si všimli, nestihla jsem to. Nicméně knížku po kousíčkách čtu a můj názor na ni se tu určitě někdy objeví...

středa 9. listopadu 2011

Nová kniha o PK - již brzy!!!

10.11.2011 OPRAVA: VČERA JSEM ZJISTILA, ŽE KNIHA UŽ VYŠLA. K DOSTÁNÍ JE NAPŘ. V KANZELSBERGERU ZA 300,-

Tak jsem se dneska na netu proklikala k informaci, že příští pondělí - 14.11.2011 - vychází nová kniha o PK. Těžko předem odhadovat, nakolik bude nebo nebude podobná knize předchozí, každopádně podle stručného popisu by kniha měla být spíše "praktickou příručkou"... Což je určitě skvělé, především pro lidi, kteří shání informace před pořízením štěněte. A určitě i stávající majitele krysáčků včetně mě vydání knížky speciálně o PK potěší.
No, necháme se překvapit;-) Recenzi můžete očekávat do konce listopadu:-)

Cyrila Karpfová:     Pražský krysařík
Fortuna Libri, 2011
Poznejte povahové vlastnosti plemene Pražský Krysařík, ale i zdravotní předpoklady a fyzické možnosti, které by měl každý správný pražský krysařík mít. Poučte se o podmínkách, v jakých lze pražského krysaříka chovat.
Tato kniha vám poradí, jak si vybrat správné štěně, poskytne vám věcné a praktické informace o tom, jak s ním zacházet, čím a v jakém množství jej krmit, jak jej vychovávat, aby z něj byl domácí přítel, a ne tyran. Každý nový majitel jistě přivítá radu, jak připravit domácnost na příchod tohoto malého čiperného skřítka.
Praktická příručka vám navíc nabízí spoustu barevných fotografií, které vás nejen poučí, ale jistě i pobaví. Srozumitelné pokyny a důležité informace jsou zdůrazněné tak, aby usnadnily přístup ke všemu, co potřebujete vědět o životě s pražským krysaříkem.
Naleznete zde způsob i užitečné rady, jak vyřešit všechny problémy, na které při soužití s tímto zajímavým toy plemenem můžete narazit. Je to nepostradatelný průvodce povinnostmi majitele pražského krysaříka od štěněčích do seniorských let psa.
Seznamte se s historií půvabného českého národního plemene.


...a pro pořádek ještě kniha předchozí:

Jaromír Dostál, Cyrila Karpfová:     Pražský krysařík
Cesty, 2004 (1./2. vydání?)
Unikátní publikace o zaniklém a nyní obnovovaném plemeni s úplným rodokmenem, historií a návrhem standardu, zásadami veterinární péče a rozmnožováním. Vše doplněno téměř stem barevných fotografií.





úterý 8. listopadu 2011

Coursing na Sokolím vrchu

Na letošní poslední coursing (6.11.) jsme se vydali až k Děčínu, na louku pod rozhlednou Sokolí vrch. Počasí nám přálo, po týdenní inverzi konečně vysvitlo sluníčko a teploty se vyšplhaly na krásných 16 stupňů. Avšak přesně podle varování na coursingovém webu na Sokolím vrchu fučel vítr, takže nakonec až tak teplo nebylo. Na místo jsme přijeli o trochu dřív, abychom vyprocházeli kluky než poběží a pak už jsme jen čekali, kdy přijdeme na řadu. Trať byla samozřejmě delší a terén náročnější než na trmickém cvičáku, což jsem uvítala, protože jsem chtěla vidět, jak se s tím kluci poperou. Nakonec oba běželi pěkně, samozřejmě úměrně ztíženým podmínkám:-)

rozhledna na Sokolím vrchu

Druhý běh jsme si dali "hromadný krysí", tedy naši kluci společně s čokopáleným dlouhosrsťáčkem Otíkem, se kterým jsme se viděli poprvé a snad ne naposled. Nakonec to bylo fajn, protože psi se navzájem "hecovali" - tedy spíš Otík ve vedení "táhl" našeho Kenaie dopředu, takže byl kupodivu rychlejší než Dobromysl. První pokus nevyšel, protože střapec hned na začátku "utekl" za obzor a krysy nebyly tak důvtipné jak se obvykle snaží tvářit že jsou a na běh se vyprdly. Druhý pokus hned u startu vyřešil Kenai a to tak, že našel na trávě kus fáborku ze střapce, vzal ho do tlamy a provokoval ostatní, takže začali skákat kolem něj a střapce si nevšímali. Pak nám chvíli nefungoval naviják a ještě se vybila baterka v kameře, takže krysí běh nemáme zdokumentovaný:-/ Ale nakonec kluci přece jen běželi a doběhli krásně, akorát v závěru byli lehce rozpačití z toho, že jich je u střapce víc a nezakousli tak jako obvykle (ale zase lepší než kdyby se porvali). Jinak jsem spokojená, nečekala jsem, že by kluci někdy mohli běhat spolu, protože běhají každý jinak rychle (Dobromysl se zdá být obvykle o dost rychlejší), ale šlo to:-)


Otto Flick, čokopálený dlouhosrstý krysařík bez PP (krasavec:-))

Jedinou vadou na kráse tohohle tréninku byli naprosto bezohlední lidé, kteří na obrovských plochách pod rozhlednou museli pouštět draky (a psa) zrovna vedle našeho tréninkového placu a ani po požádání nebyli ochotní poodejít a psa si přivázat. No, co dodat. Bezohlednost vítězí:-/

p.s. A ještě sem musím napsat (lehce "off-topic":-)), že ráno nás vzbudily rány (!) zvenčí, takže jsme vyskočili z postele a zjistili, že nám do parapetu buší sýkorka:-) Pro neznalé musím uvést, že okno v pátém patře vedoucí do vnitrobloku, kde je všehovšudy jen jeden strom obvykle navštěvují jen holubi, kteří to mají ze střechy k nám asi dva metry (a o které nestojíme), takže nás to potěšilo natolik, že jsme ještě týž den koupili slunečnice a pokud se k nám sýkorky naučí létat, budem je přes zimu přikrmovat. Aspoň budou mít kluci na co koukat:-)))


10.11.2011 Tak video už je na světě a koukám, že se nakonec podařilo natočit i závěrečný "krysí běh", takže pořadatelé nás informací o vybité baterii lehce mystifikovali:-) Na začátku videa můžete vidět Dobromyslův běh, ke konci pak Dobromyslův kotrmelec, hromadný krysí běh a úplně na závěr Dobrouška s Otíkem, jak se snaží zakousnout střapec, který nese Petr v ruce (nejlepší.-)) Kenai tu tentokrát moc vidět není.




fotky přibudou časem

pro jistotu sem znovu napíšu odkaz na COURSING DĚČÍN

a ještě jsem našla web Otíka - TU a taky TADY

pondělí 7. listopadu 2011

Dovolená ve Vsi

Tak jsme se dočkali:-) Ve čtvrtek před říjnovým státním svátkem jsme vyjeli na prodloužený víkend na statek do obce Ves ve Frýdlantském výběžku, co by kamenem dohodil od česko-polských hranic.
Každopádně čtvrtek se nám vůbec nevyvedl. Opomenu to, jak jsem protivná, když si mám zabalit tak, aby mi to netrvalo 3 hodiny a přejdu rovnou k prvnímu zážitku. Ještě v Teplicích, pár minut od domu jsme na frekventované silnici "potkali" poraženého psa. Hafan ležel na silnici, škubal ocasem a pod hlavou, kterou se snažil zvedat měl kaluž krve.... opravdu pohled, na který se nezapomíná:-( Snad každého kdo má psa při takovém pohledu musí napadnout, že tohle se snadno může stát i jemu... uf. Vzhledem k tomu, že už mě jednou zraněný pes v šoku kousnul jsem jakékoliv zachraňování zavrhla a zavolala městskou policii. Každopádně bych byla radši, kdybych nic podobného už nezažila.
Po "malém šoku" na úvod jsme pokračovali až do Černous - Vsi, kam jsme dojeli až za tmy. Paní majitelka, která též má dva psy nás ujsitila, že agresivní pes je zavřený a na volno se po dvoře pohybuje jen její tervík, který je v pohodě. "Nakráčela" jsem tedy s klukama  na vodítkách na dvůr, když paní, která zde byla také na dovolené a nevěděla, která bije, toho zlého psa pustila z domu. Následovala hysterie paní domácí a vzápětí samozřejmě i moje, čapla jsem Kenaie do náruče a na Dobromysla mi už nezbyla volná ruka, tudíž jsem udělala to, co opravdu nesnáším, když někdo dělá - vytáhla jsem psa na vodítku do vzduchu a doufala, že mu nezlomím vaz nebo ho neuškrtím. Celé se to seběhlo hrozně rychle a nakonec to Dobromysl zvládnul bez újmy na zdraví a já jen s lehce pocuchanými nervy... Každopádně si dokážu představit i lepší začátek dovolené. Náš apartmán nám také na náladě nepřidal (mohl by být čistší a voňavější, ale musím uznat, že pokud chci jezdit na dovču se psy, nemůžu si moc vyskakovat), takže jsme jen něco málo snědli a šli se vyspat na další den.
 
Dvůr Hlaváč


pohled z okna našeho apartmánu (neděle ráno)

Následující dny nám ovšem vše vynahradily. V pátek jsme kousek popojeli autem na nádraží do Černous a odtud jsme šli pěšky do Frýdlantu, celkem asi 19 km. Část cesty jsme šli podél říčky Smědé (maloplošné chráněné území), většinu pak lesem. V sobotu nás čekalo 18 km v Jizerkách, to už bylo malinko náročnější. No a v neděli jsme se prošli už jen v okolí statku, zajezdili (jestli se tomu tak dá vůbec říkat:-D) jsme si na koni a tradá s mezizastávkou v České Lípě domů do Teplic. Počasí nám vyšlo, na konec října bylo naprosto luxusně, co víc si přát:-)

Jizerky (kousek od Poledníku) 

Tohle všechno sem chci ještě napsat a nechce se mi vymýšlet souvislý text, takže:
  • Kluci samozřejmě ušli všechno po svých (a já taky:-)) a to bez sebemenšího problému. V pátek Dobromyslovi dokonce stačily jen dvě hodiny spánku, než si chtěl opět hrát:-)
  • Dvůr Hlaváč patří paní Ondřejíkové, která zde hospodaří se svým synem. Statek a pozemky jí byly navráceny v restituci, přestěhovala se tedy z Prahy do domu kde se narodila a pustila se do hospodaření. Hlavním zdrojem příjmů je výroba a prodej kozích sýrů s certifikátem bio. Kromě toho prodávají krávy na jatka a poskytují ubytování na statku.
  • Sýry a vůbec všechno jídlo od paní domácí bylo vynikající! Sýry se dají koupit ve dvoře, mají tu vlastní prodejničku.
  • Kromě stáda asi 30ti koz tu mají i krávy, koně, prasata, slípky, kachny, perličky, kočky a psy (a andulky:-))
  • Syn paní Odřejíkové je houslový virtuoz a dokonce nám zahrál několik skladeb. Nemám k vážné hudbě vztah, proto bych nikdy nevěřila, že to někdy napíšu, ale bylo to super!:-)
  • Velký zážitek mám samozřejmě i z koně, i když jsem se svezla jen pár koleček a seděla jak pytel brambor, bylo to něco nového. Koník byl naštěstí hodný a slečna co nás měla na starost byla trpělivá:-)
 

kluci probíhají "tunelem" - propustí pod cestou





Celkově se nám dovolená vyvedla a užila jsem si jí. Kluci (všichni) vypadali taky spokojeně, tak snad ještě někdy příště...:-)

pozn.: Opět jsem strávila půl dne vkládáním fotek do článku a to bez většího úspěchu. Prosím tedy, omluvte zmatenou úpravu, lépe to udělat prostě NEJDE:-(


fotky na rajčeti: budou:-)

Odkaz na ubytování na statku Hlaváč najdete třeba TADY

V TÉHLE "RESTAURACI" ve Frýdlantě jsme byli na jídle. Uvnitř téměř tma, depresivní hudba, dost divní lidé, jídlo děs a hrůza, pivko z lidlu... to vše za "standardní" ceny (aby jste si někdo nemyslel, že jsme šli do nejlevnějšího lokálu a pak se divili). Takže "never more".

čtvrtek 3. listopadu 2011

Eli & Joe

Vždycky mám radost, když potkám nějaké krysaříky a co teprve když mají páníčka, který pochopil, že i krysařík je "jenom" pes a podle toho ho taky vychovává... žádné nošení v tašce, bránění v kontaktu s ostatními psy, žádná přehnaná opatrnost apod.  
Proto mě potěšilo, když jsem zjistila, že v podstatě "za rohem" bydlí právě taková paní, která má stejně jako já dva krysí kluky - modrého a hnědopáleného. Eli a Joe jsou bezpapíráčci po lilovém Hynkovi Ranní svit. Jsou to pohodoví psíci a rádi je potkáváme.
Tady jsme všichni v parku, kde jsme potkali ještě žlutou "krysí" stařenku - moc nás zajímala:-)

Paní Aleksandra se věnuje módě a proto se přímo nabízelo, aby začala tvořit i něco pro pejsky. Zatím je všechno teprve v počátcích a její kluci mají jenom "podzimní" modely, ale pokud to klapne a bude šít na zakázku, rádi jí tu uděláme reklamu:-)

To nám to ale sluší, co?! :-)

pondělí 3. října 2011

Svatováclavský coursing v Trmicích

Na svatého Václava (tedy 28.9.) jsme absolvovali náš druhý coursing. Oba kluci běhali i tentokrát skvěle:-)

Fotky ukradeny z rajčete, naše přibudou časem. Na první Kenai, na zbylých třech Dobromysl.





Video - kluci jsou k vidění cca od poloviny.

úterý 27. září 2011

Zmije

V pátek 23.9. se nám stalo to, k čemu při našich vycházkách po horách dříve či později dojít muselo. Ač se za slunečného počasí snažíme mít oči na stopkách a koukáme, zda se na cestě či někde poblíž nevyhřívá zmije, nyní, při necelých 14 stupních Celsia nás to popravdě ani nenapadlo. Kluky jsme tedy "vyložili" z auta a sotva jsme vyšli, Kenai objevil uprostřed cesty zmiji, která na něj - stočená a se zdviženou hlavou - syčela. Kenai byl samozřejmě zvědavý a vypadalo to, že si chce zmiji očuchat. Naštěstí v tu chvíli jsme už hada viděli i my a Kenaie okřikli. Kenai tedy nechal zmiji zmijí a Dobromysla (který samozřejmě nemůže u ničeho chybět) jsme "uřvali" a chytili. Všechno tedy dobře dopadlo a protože neštěstí se může přihodit každému, kdo nemá psy jen na gauč, připojuji "návod" první pomoci z veterinární toxikologické databáze:

Jedná se o jediného v ČR volně žijícího jedovatého hada.
U lidí (kromě nemocných, starších osob, alergiků či dětí) probíhá otrava obvykle jen s mírnými příznaky. U zvířat záleží na druhu, velikosti a místě uštknutí. Obecně je velké riziko závažných projevů u malých zvířat, pokud je uštknutí blízko velkým cévám, které jed rychle rozvedou dále do organismu, nebo pokud je zvíře uštknuto do oblasti hlavy a krku, kde hrozí také otok a dušení.
Zvíře uštknuté zmijí pro jistotu vždy okamžitě transportujte k veterinárnímu lékaři. V případě např. alergické reakce na uštknutí by mohlo během několika minut až desítek minut dojít ke smrti zvířete, čemuž může lékař ve většině případů zabránit podáním vhodných léčiv.
První pomoc spočívá v několika krocích: 1) zvíře uklidnit a zajistit, aby zvíře nevykonávalo fyzickou aktivitu. Pokud je to vzhledem k váze zvířete možné, zvíře k lékaři nést. Jinak zajistit odvoz autem. 2) pokud je zvíře uštknuto do končetiny a je po ruce vhodný materiál, vyrobit z něj dlahu jako při zlomenině a končetinu znehybnit. 3) nepoužívat žádná škrtidla a ránu nerozřezávat ani nevysávat. Při tomto postupu naopak hrozí riziko kontaminace zachránce a možnost zanesení infekce do otevřené rány. 4) pokud je po ruce lékárnička, ránu vydesinfikovat. 5) ránu lze dlouhodobě chladit, ale nepoužívejte led přímo na kůži, aby nedošlo k omrzlinám.


A ještě přidávám obrázek černé formy zmije, kterou jsme potkali a která se vyskytuje třeba právě v Krušných horách. Na fotce je v obranném postoji, stočená a syčící (už před ní chybí jen Kenai;-))


zdroj: wikipedie


čtvrtek 25. srpna 2011

Narozeniny!

Dneska, ve čtvrtek 25.8., slaví náš Kenai 5. narozeniny:-)




 

úterý 23. srpna 2011

Coursing v Trmicích

Ahoj všem:-) Tento víkend byl parádní, ale nebudu nikoho unavovat a napíšu opět jen to, co se týká našich kluků. V sobotu jsme absolvovali výlet Zubrnice - Velké Březno - cca 11 km, pro nezasvěcené musím podotknout, že je to pro krysaříky jako nic. Samozřejmě šli celou cestu po svých, fotka je lehce zavádějící;-)) Na zámku ve Velkém Březně mě pak zaujaly (kromě spousty jiných věcí) dvě ilustrace - trikolorní kavalírek a jeden jemu podobný pes a historická fotografie "žen Chotkových" se psy, pravděpodobně grifonky. Ještě by mohly mít krysaříky, ale to už bych chtěla moc:-D

Jedéééém... (kluci v muzeu v Zubrnicích)

V neděli jsme se konečně dočkali coursingu, na který jsme se přihlašovali už někdy v červenci. Pro pořádek - Kenai absovoval před třemi roky dva tréninkové běhy a Dobromysl zatím nic. Byla jsem tedy zvědavá, jak jim to oběma půjde, jestli budou reagovat a jestli si neudělají ostudu;-) První běžel Kenai a byl moc šikovný, celou dobu neztrácel na tempu a zájem o střapec jevil i po doběhu. Dobromysl běžel ještě líp:-) Až se pořadatelé divili, že běží poprvé. Je to opravdu "tryskomyš":-) Druhé běhy absolvovali kluci +- stejně, takže spokojenost byla na všech stranách. Myslím, že se naši kluci odprezentovali jako PSI, i když jsme na sobotním výletě vyslechli pochybnosti o loveckých pudech krysaříků a prťavých společenských psů vůbec...

Příště jedem zas! :-)



Letííííííííím! (Kenaiek)

Jen počkej! (Dobromysl)
 
Tak a teď tě zakousnu! (Dobromysl)
 
p.s. Odpoledne jsme absolvovali ještě klasické venčení, tzn. cca 1,5 hoďky venku. Kluci byli po tom všem tak zničení, že když jsme s nimi chtěli jít večer na poslední "vyčůrání" před dům, vrátili se ode dveří s nasazenými obojky a připnutými vodítky do pelechu:-D Coursing je konečně aktivita, která naše ďáblíky dokáže unavit;-)


fotky z coursingu zde na blogu fotila D. Prusíková:
http://prusikova.rajce.idnes.cz/coursing_21.8.11

pondělí 8. srpna 2011

Speciální výstava PK v Hostouni podruhé

V sobotu 6. srpna jsme vyjeli na speciálku do Hostouně. Loni jsme tu získali první (a poslední) CAJC a úspěšně absolvovali bonitaci a navíc to není úplně daleko od Teplic, proč tedy nejet znovu, že...:-)

A opět začnu šťourat hned od začátku;-) Přestože se pořadatelé nezapomněli pochlubit zvyšující se účastí, nebyli schopni zajistit dostatek místa pro vystavovatele... Nepochopila jsem, proč do již tak malého prostoru umístili prodejní stánek, na jehož místě mohlo být x dalších míst k sezení. Možná by stálo za úvahu, jestli má smysl dále pořádat výstavu právě v Hostouni, když prostory jsou takto velké akci "lehce těsné". Díky letnímu počasí jsme mohli být se psy i venku, ale nevím, jak by to dopadlo, kdyby pršelo a všichni by se museli "natlačit" dovnitř...
Další kritika míří na moje "oblíbené" ozvučení. Těším se na dobu, kdy pořadatelé podobných akcí pochopí, jak důležitou věcí ozvučení je a jak moc dokáže celkový dojem z akce ovlivnit, ať už pozitivně, tak bohužel i negativně. Copak jsem jediná, koho zajímá, co rozhodčí říká a proč hodnotí tak, jak hodnotí? Nebo jsem snad jediná, kdo neslyšel / nerozuměl???
Další negativa nebyla v rukou pořadatelů, nechám si je tedy pro sebe. Snad jen, že něco bych radši neviděla a neslyšela:-(

Tak a teď pochvaly:-) Z mého pohledu výstava ubíhala tak, jak měla, bez zádrhelů a komplikací (a to není málo). Potěšila mě samozřejmě účast vystavovatele až z USA i návštěva z japonského klubu, taktéž pan předseda ČMKU, který přijal pozvání a hned na úvod oznámil, že žádost o mezinárodní uznání plemene již leží na FCI (No, když už jsme u toho, překvapilo mě to - jak to, že o tom nebyla alespoň zmínka na klubovém webu? A není tam ani nyní?). Pana rozhodčího Polgara jsme ještě posuzovat nezažili a dojem z něj mám dobrý. Líbil se mi i výstavní katalog a kalendář, který jsme si "vysoutěžili".

A teď už o nás. Na tuhle výstavu jsme netrénovali, neboť jsem nabyla dojmu, že výsledek je vždy stejný (=špatný) bez ohledu na to, kolikrát doma Dobromysla vysadím na stůl a kolik koleček s ním absolvuji na předváděčce. Jinými slovy - nebaví mě to tolik, abych se přípravám na výstavy věnovala nějak soustavně a trénink pár dnů před výstavou smysl nemá. Dobromysl není a nebude show pes a výstav absolvujeme pouze několik málo do roka, jen abychom dali najevo, že "tu jsme" a pokochali se množstvím krysaříků na jednom místě:-) Tudíž předvedení bylo katastrofální a případným zájemcům jsem ochotná poskytnout bezpočet mých fotek pro případ, že by se připravovala publikace "Jak na handling s krysaříkem - díl 2. aneb jak to NEMÁ vypadat". Ovšem bez ohledu na tuto skutečnost jsme dostali ocenění V1 CAC, což jsem opravdu nečekala a  udělalo mi to radost:-))) Dále jsme automaticky jakožto jediný barevný CAC dostali titul "Vítěz speciální výstavy". Děkujeme tedy panu rozhodčímu a v neposlední řadě také majitelům, kteří se se svými psy letos nezúčastnili, protože tohoto ocenění jsme dosáhli jen díky nim:-)))

V1 CAC - ve třídě s námi byl ještě žlutý
Honey z Pískovcového lomu
a lilový Quentin Tarantino Fedar
 
Vítěz speciální výstavy - s rozhodčím Andrašem
Polgarem a předsedou ČMKU MVDr. Lubomírem Širokým

Po ukončení výstavy jsme zamířili ještě na letiště, aby si na své přišel i můj drahý.


Koukáme na letadla:-) Haló, Korejci, kde jste???

Kluci si tak po celodenním polehávání konečně protáhli nožičky a vyběhali se na poli a fotbalovém hřišti. Jen Kenai neunesl, že se celý den točíme kolem Dobromysla a proto se snažil zaujmout leháním si do odpadků (!!!) a demonstrativní emigrací k cizímu člověku, co koukal na letadla kousek od nás.

Jestli si mě nebudete všímat, budu sedět v odpadcích!

Jak chcete, prdím na vás a radši budu hlídat cizí kolo:-)
(Kenai v trávě mezi kolem a pánem)




















Celkově jsme tedy prožili fajn den:-) Děkuji svému drahému a Kenaiovi, že to s námi zvládli.

p.s. Druhý den jsme zjistili, že jsme chytli sametky:-( Budeme tedy doufat, že zmizí tak rychle jak se objevily a to dřív, než se kluci úplně rozškrábou:-(



oficiální weby výstavy (nevím, proč jsou dva???):  

Dobromyslův posudek najdete tady: http://www.dobromysl.wbs.cz/vystavy.html

A taky jsme "měli tu čest" potkat na výstavě pani, co nás neustále rozčilovala tím, jak se chovala ke svým dětem. Náhodou jsem našla na webu článek, co ji vystihuje:
http://www.1000vecicomeserou.cz/210-zly-maminky/

pondělí 25. července 2011

Sraz pražských krysaříků na Moravě 2011


Tak a je to tady. Zatímco moje kolegyně jezdí se svými partnery na zahraniční dovolené, já a můj drahý jsme poprvé vyjeli mimo domov na víkendový sraz pražských krysaříků:-D :-D :-D Ani nevím, jak mě napadlo jet na akci, která je jen na víkend tak daleko (cca 300 km), každopádně jsme se přihlásili a vyrazili. Tento článek bude možná trochu zmatený, protože kdybych popisovala všechno, co bych chtěla, byl by to příspěvek tak dlouhý, že by ho nikdo nečetl... prosím tedy o shovívavost.
Začnu Svojanovem jako takovým. Ač si myslím, že nejsem kdovíjak zhýčkaná, areál byl pro mě drsným překvapením. Chápu, že psí akce není možné pořádat na "lepších" místech a popravdě asi by málokdo byl ochotný za ubytování platit víc (my také ne), ale tady rezignovali na jakoukoliv údržbu čehokoliv a je to škoda. Popisovat nic nebudu, protože nechci nikomu škodit, nicméně kdo jste tam byli, víte...
Další věc, která mě zarazila, bylo "lehce nevyrovnané" chování některých psů... Předpokládala jsem, že psi budou na volno, aby si spolu mohli pohrát, ale spousta psů nebyla dost kontaktní, někteří byli i agresivní... atd., opět nechci rozepisovat, abych se někoho nedotkla.
Tak a teď už jen to dobré:-) Děkujeme Martině (a rodině), že celou akci zorganizovala, klobouk dolů. Je fajn, že se najdou lidé, kteří jsou ochotní takové akce pořádat - ve svém volném čase a bez nároku na finanční ohodnocení. Sponzorské zajištění by srazu mohla závidět kdejaká výstava. A vůbec, vše probíhalo v naprosté pohodě, no stress... Odjížděli jsme nadšení, jenom škoda, že něco podobného není u nás na severu...

žluťásek Chmelíček, Dobromyslův polobrácha
(z příbuzenstva jsme potkali ještě poloségru Kamilku a ségru Kettynku)

A co jsme vlastně celý víkend dělali?

Kenaiek hned na úvod obsadil 1. místo v soutěži o největšího jedlíka. Konzumace piškotů na čas nebyla naše siná disciplína, přeci jen kluci piškoty nedostávají a ani jiné pamlsky obvykle "nevdechují" kdovíjak rychle, ale Kenai překvapil:-) Kdo nepřekvapil byl Dobromysl, který místo aby žral, koukal na Kenaie a až když Kenai dojedl, s rozvahou se pustil do svých piškotů. Zaslouženě "vyhrál" předposlední místo.

Těšili jsme se na "sprintera srazu", ale kluci zdaleka neukázali, co v nich je, proto se neumístil ani jeden z nich... O něco lepší (ale ne tak, jak jsme si představovali) byla soutěž "agiliťák srazu". Z plánovaného prvního a druhého místa se podařilo vyběhat jen první a to Keníčkovi, který oprášil svoje dovednosti ještě z dob, kdy jsme agi trénovali a celý parkur zvládl bez jediného zaváhání. Ne tak Dobromysl, který sice nikdy agi dlouhodobě netrénoval, ale celou dobu se tvářil jako že ví, co se po něm chce a na parkuru pak místo běhu čuchal...:-(


Dobroušek, když se rozhodl, že agi přeci jen poběží...


Musím pochválit i sebe a to za 1. místo ve vědomostním testu:-P Samozřejmě zdaleka ne všechno jsem věděla, dost otázek jsem natipovala, ale nebudu zastítrat, že mě můj výsledek potešil. Tím spíš, že sama sebe nepovažuji za žádného chovatele, "jen" za milovnici krysíků a čekala jsem, že stupně vítězů obsadí lidé zkušenější.

Tak a blížíme se do finiše. V soutěži "borec na konec" se nejlíp předvedl Dobromysl a to se svým trikem "uklízení hračky" (viz video zde na blogu z 30.5.2011) a udělal nám obrovskou radost:-) Kenaiek byl se svým ne úplně dokonalým slalomem na krásném třetím místě. Vím, že teďka budu vypadat nafoukaně, ale čekala jsem mnohem větší konkurenci. Těšila jsem se na něco z dogdancingu, který se mi moc líbí a na který si netroufám, ale kde nic, tu nic a podle toho, co jsme viděli se výcviku svého krysaříka moc lidí nevěnuje:-( Budu tedy lehce apelovat na ostatní příznivce našeho národního trpaslíčka: snažte se se svými pejsky něco dělat, cokoliv je lepší než nic. Krysařík samozřejmě není borderkolie, ale ani není žádný hlupák a zvládne spoustu jednoduchých cviků, které ho můžete naučit sami doma, bez docházení na cvičák. Inspiraci k cvičení trpaslíka najdete  TADY a nebo třeba TADY.

No a jinak jsme se ještě procházeli, koupali kluky v rybníce...
 


hurá do vody...

"vezu" větvičku! (Kenai)
  
...a už ho mám! (Dobromysl)
 
plavu pro klacík! (Dobromysl)






  
  



...a sešli se se známými ze školních let a jejich potomstvem (lidským i psím:-))

Lenčin a Marťáskův Alešek se válí s naším Kenaiem:-)
Janinčina ČSV Sofa se nechala přemluvit ke společnému koupání národních plemen:-D




Tak a nakonec musím ještě poděkovat svému drahému, že to celé zvládl a dokonce to vypadalo, že se mu na krysím srazu líbilo:-*

vyčerpaní kluci na konci srazu - to se jen tak nevidí;-)


fotky na rajčeti tady: