obrázek

obrázek

čtvrtek 1. prosince 2011

Co nového v Teplicích

Pomalu, ale jistě jsme se přehoupli do období, které opravdu nemusím. Zima a tma neumožňuje dlouhé procházky, takže kluci jsou lehce "nevybití". Navíc tu máme advent, doprovázený ohyzdnými dekoracemi všude kolem a obdchody nacpanými po střechu lidmi, kteří nakupují blbosti jen aby splnili "povinnost" obdarovat všechny široko daleko. Zima u nás, na "divokém severu", je specifická mimo jiné i neustálými inverzemi, takže jedinou možností jak se tu nezbláznit je utéct na hory. Dokud není sníh a nemrzne, je to to nejlepší, co se dá dělat.

Když si obrázek zvětšíte, uvidíte hranici mezi inverzní oblačností a normálními mraky. Někde pod vším tím hnusem bydlíme. Flíček v levé horní třetině je vrchol Milešovky.




A takhle to vypadá na horách odpoledne, když zapadá slunce. Už je trošku zima, ale na rozdíl od města se tu dá krásně dýchat.

Ač sama bych zimu a Vánoce nejradši zrušila, rozhodla jsem se svým dětičkám letos udělat adventní kalendář. Času moc nebylo (a zručná taky zrovna nejsem), takže jsem zvolila nejjednodušší variantu, která mě napadla. Od včera tedy u nás na skříni visí "voňavý" klendář pro Kenaie a Dobromysla, naplněný sušenými střívky, rybkami a kachními sušenkami. Děkuji svému drahému za pomoc a trpělivost. Kluci samozřejmě byli zvědaví už při výrobě a neustále se nám pletli pod ruce... no a po pověšení kalendáře se nejdříve porvali a potom ho vždycky ten, který byl kalendáři blíž, střežil před tím druhým...blázni:-D

zvědavý Kenai
  
kalendář zblízka

 


















p.s. A ještě jsem tu na blogu slíbila, že do konce listopadu přibude nějaká minirecenze na novou knížku o PK (viz příspěvek níže). Jak jste si všimli, nestihla jsem to. Nicméně knížku po kousíčkách čtu a můj názor na ni se tu určitě někdy objeví...

Žádné komentáře:

Okomentovat