V pátek 23.9. se nám stalo to, k čemu při našich vycházkách po horách dříve či později dojít muselo. Ač se za slunečného počasí snažíme mít oči na stopkách a koukáme, zda se na cestě či někde poblíž nevyhřívá zmije, nyní, při necelých 14 stupních Celsia nás to popravdě ani nenapadlo. Kluky jsme tedy "vyložili" z auta a sotva jsme vyšli, Kenai objevil uprostřed cesty zmiji, která na něj - stočená a se zdviženou hlavou - syčela. Kenai byl samozřejmě zvědavý a vypadalo to, že si chce zmiji očuchat. Naštěstí v tu chvíli jsme už hada viděli i my a Kenaie okřikli. Kenai tedy nechal zmiji zmijí a Dobromysla (který samozřejmě nemůže u ničeho chybět) jsme "uřvali" a chytili. Všechno tedy dobře dopadlo a protože neštěstí se může přihodit každému, kdo nemá psy jen na gauč, připojuji "návod" první pomoci z veterinární toxikologické databáze:
Jedná se o jediného v ČR volně žijícího jedovatého hada.
U lidí (kromě nemocných, starších osob, alergiků či dětí) probíhá otrava obvykle jen s mírnými příznaky. U zvířat záleží na druhu, velikosti a místě uštknutí. Obecně je velké riziko závažných projevů u malých zvířat, pokud je uštknutí blízko velkým cévám, které jed rychle rozvedou dále do organismu, nebo pokud je zvíře uštknuto do oblasti hlavy a krku, kde hrozí také otok a dušení.
Zvíře uštknuté zmijí pro jistotu vždy okamžitě transportujte k veterinárnímu lékaři. V případě např. alergické reakce na uštknutí by mohlo během několika minut až desítek minut dojít ke smrti zvířete, čemuž může lékař ve většině případů zabránit podáním vhodných léčiv.
První pomoc spočívá v několika krocích: 1) zvíře uklidnit a zajistit, aby zvíře nevykonávalo fyzickou aktivitu. Pokud je to vzhledem k váze zvířete možné, zvíře k lékaři nést. Jinak zajistit odvoz autem. 2) pokud je zvíře uštknuto do končetiny a je po ruce vhodný materiál, vyrobit z něj dlahu jako při zlomenině a končetinu znehybnit. 3) nepoužívat žádná škrtidla a ránu nerozřezávat ani nevysávat. Při tomto postupu naopak hrozí riziko kontaminace zachránce a možnost zanesení infekce do otevřené rány. 4) pokud je po ruce lékárnička, ránu vydesinfikovat. 5) ránu lze dlouhodobě chladit, ale nepoužívejte led přímo na kůži, aby nedošlo k omrzlinám.
A ještě přidávám obrázek černé formy zmije, kterou jsme potkali a která se vyskytuje třeba právě v Krušných horách. Na fotce je v obranném postoji, stočená a syčící (už před ní chybí jen Kenai;-))
U lidí (kromě nemocných, starších osob, alergiků či dětí) probíhá otrava obvykle jen s mírnými příznaky. U zvířat záleží na druhu, velikosti a místě uštknutí. Obecně je velké riziko závažných projevů u malých zvířat, pokud je uštknutí blízko velkým cévám, které jed rychle rozvedou dále do organismu, nebo pokud je zvíře uštknuto do oblasti hlavy a krku, kde hrozí také otok a dušení.
Zvíře uštknuté zmijí pro jistotu vždy okamžitě transportujte k veterinárnímu lékaři. V případě např. alergické reakce na uštknutí by mohlo během několika minut až desítek minut dojít ke smrti zvířete, čemuž může lékař ve většině případů zabránit podáním vhodných léčiv.
První pomoc spočívá v několika krocích: 1) zvíře uklidnit a zajistit, aby zvíře nevykonávalo fyzickou aktivitu. Pokud je to vzhledem k váze zvířete možné, zvíře k lékaři nést. Jinak zajistit odvoz autem. 2) pokud je zvíře uštknuto do končetiny a je po ruce vhodný materiál, vyrobit z něj dlahu jako při zlomenině a končetinu znehybnit. 3) nepoužívat žádná škrtidla a ránu nerozřezávat ani nevysávat. Při tomto postupu naopak hrozí riziko kontaminace zachránce a možnost zanesení infekce do otevřené rány. 4) pokud je po ruce lékárnička, ránu vydesinfikovat. 5) ránu lze dlouhodobě chladit, ale nepoužívejte led přímo na kůži, aby nedošlo k omrzlinám.
A ještě přidávám obrázek černé formy zmije, kterou jsme potkali a která se vyskytuje třeba právě v Krušných horách. Na fotce je v obranném postoji, stočená a syčící (už před ní chybí jen Kenai;-))
 |
| zdroj: wikipedie |
Žádné komentáře:
Okomentovat