Coursing skoro na sněhu a návštěva ZOO

Další týden utekl jako voda a opět jsme dospěli k víkendu, tentokrát prodlouženému o Velikonoční pondělí.

V neděli jsme absolvovali letošní druhý coursing. K naší nelibosti se teplota pohybovala kolem nuly, takže jsme kluky navlékli do zimních oblečků a "hurá" na louku. Trať byla sice natažena v relativním závětří pod rozhlednou, ale když začalo chumelit, stejně nám to k ničemu nebylo. První běh proběhl naprosto atypicky. Kluci běželi společně, startovní rovinka byla natažena do mírného kopečku... Kenai kupodivu pádil jako první a naopak Dobromysl se pořád nemohl rozběhnout... V místě, kde byl střapec tažen po "vrstevnici", tedy po rovince, se Kenai zastavil a koukal. A tak tam stál a koukal dokud se střapec nezačal blížit cíli. Teprve pak se rozběhl a na konci oba kluci předvedli zákus jak má být. Dobromysl sice nakonec běžel, ale oproti jindy tedy žádná sláva. Naši lenoušci v zimě téměř nevychází, proto byl běh v chumelenici aktivitou, kterou nikdy předtím nevyzkoušeli - a jak to tak vypadalo, rozhodně je to nijak nenadchlo.

Druhý běh byl ve znamení technických problémů s navijákem, ovšem když se konečně zadařilo, kluci běželi moc pěkně. Na výkonu se podepsalo i o fous lepší počasí bez sněhu. Ale i tak měli kluci bolavé tlapky, takže jsme je krátce vydýchali, naložili do auta a hurá domů.

Tentokrát jsme nefotili, takže tu budou chybět úžasné "záhonky" petrklíčů, které navzdory počasí dávaly všem najevo, že jaro je tu. Video se, doufám, vyvede alespoň z jednoho běhu - až bude, bude i tady.

18.4.2012 Už je tu:-) A opět nejde vložit:-(
16.4. Tak už opravdu:-)))

 

Na Velikonoční pondělí jsme už dlouho měli naplánovaný "zájezd" do ZOO v Ústí, kde probíhala velikonoční soutěž o vejce nandu pampového. Takže kromě výletu další důvod k návštěvě;-) Jestli jsme vyhráli zatím nevíme, ale bez ohledu na výledek byl výlet do ZOO parádní - počasí jarní, lidí relativně málo a ZOO oproti loňsku vypadala o dost lépe, ne tak zanedbaně. Nejlepší byla "jarňátka" téměř na každém kroku - viděli jsme miminko orangutana, guerézy, makaka, lemura kata ("jelimánci"), lvíčka zlatého, nějakého "jelena", odrostlejší koťata leoparda (?), "zajíčky" mary a děťátko orangutana a možná ještě nějaká další mláďata:-) Překvapivé bylo i zjištění, že sloni vydávají zvuky - "něco mezi dítětem a opicí":-D Ústecká ZOO mě oproti loňsku rozhodně nadchla, doporučuju!

makak kápový (narozen 27.2.2012)

gueréza pláštíková (narozena 13.3.2012)

orangutan bornejský (narozen 17.12.2011)

Webovky ZOO najdete  TADY.
Pozor, pejsky můžete vzít do ústecké ZOO s sebou! :-) Připraveny pro ně jsou misky s pitím a úvazy před pavilony, do kterých psi nesmí. Vodítko a 20,- s sebou.

Tentokrát jsem neodolala a místo na blogu věnovala fotkám miminek. Kluci budou na rajčeti. Ne hned, ale budou;-)

Opi, kuk! :-)

Veselé Velikonoce!

Ano, Velikonoce nemusím ještě víc než Vánoce. Ano, mám trochu problém s přijetím zesměšňování zvířat pro pobavení člověka. A taky vím, že kopírování obrázků bez souhlasu autora je krádež. Ale stejně si neodpustím čivavího zajíčka a všem vám přeju veselé Velikonoce a vůbec krásné celé jaro!

 http://www.krmivo-brit.cz/




A ještě přání z CHS Edjami, děkujeme!

Náš první agi trénink na ForPesáckém cvičáku

Ve čtvrtek 5.4. jsme se konečně dočkali zahájení "našeho" agi kurzu pro začátečníky pod vedením Danči Kamenské. Přiznám se, že nejvíc jsem byla zvědavá na naší trenérku a na výkony labílka Dobromysla, který se nedokáže soustředit na jednu věc déle jak 2 vteřiny. A musím říct, že oba mě mile překvapili:-)
Danča se s ničím "nemazala", seznámili jsme se a rovnou začali cvičit. Čekala jsem sice nejdřív trochu teorie pro úplné začouny, ale asi to nebylo třeba (my už jsme dříve trénovali a náš "kolega" retrívr se taky netvářil, že by nevěděl, o co jde), takže jsme se zbytečně nezdržovali.

Dobromysl běhal nade vše očekávání:-) Bylo vidět, že ho zaujala jemu ne úplně známá aktivita a dokonce jakž takž zvládal kraťounké odložení. Ale nebyl by to Dobromysl, kdyby v průběhu cvičení nestihl tisíc dalších věcí, jako čuchání, poskakování, pasení se, dozor nad Kenaiem, sledování výcvikářky apod.

Na jinak poněkud zabrzděnějším Kenaiovi byla vidět radost a chuť "agilitit". A vzhledem k nenáročnosti parkuru, kde byl jen kruh, skočky a oba typy tunelů, mu to šlo velice dobře. To ale neznamená, že se nemáme co učit;-)

Já sama agility nevnímám jako soupeření mezi jednotlivými týmy (a to na žádné úrovni), ale zdokonalování týmu samotného. Radost a uspokojení tedy plyne z kombinace vlastních výkonů, pokroků psa a celkové souhry týmu - a z tohoto pohledu náš první trénink neměl chybu. Jen tak dál, krysí kluci!

A reklama nakonec - cvičák ForPes nejdete TADY.

Klubovky Louny 2012 aneb Kapybara cup

Poslední březnový den jsme se vydali do Loun, na cvičák, kam jsem jezdila s Kenaiem ještě když jsme bydleli v Bílině. Vzhledem k tomu, že si nás tam ještě pár lidí pamatuje, jsme se vetřeli na veřejnosti nepřístupné klubové závody v agility a mohli si tak po více než dvou letech vyzkoušet, co Kenaiovi (i mně) utkvělo v paměti.

Dobromysl s námi jel jen fandit, ale houpačku zvládá líp než Kenai:-)

Čekalo na nás docela dost soutěží, ale počasí nám nepřálo - od rána byla zima kolem 6 stupňů, vítr, zataženo a přepršky. Díky tomu proběhly jen 4 soutěže - tunelový běh, "klasické" agi (zvlášť pro pokročilé, začouny a mimina), change a hlavní závod Kapybara cupu.

Tunelový běh ztroskotal na neschopnosti paničky zkoordinovat sebe s pohybem psa a také proto, že místo honění bodů jsem se neúspěšně snažila nahnat Kenaie do látkového tunelu, který napoprvé odmítl proběhnout:-/

Druhý závod jsme běželi v začounech a vyhráli jsme:-) Kenai neváhal a bez nervů zládl celý parkur (nutno podotknout, že zde byly jen skočky, tunely a kladina).

Třetí a z mého pohledu nejzajímavější byla soutěž "change", kde si každý vylosoval psa, se kterým poběží. Slečna, co vyfasovala Kenaie byla docela za vodou, protože Kenai se nechal utáhnout na sušené maso a ani si nevzpomněl na svoje chlebodárce a pečovatele - prostě koho chleba jíš, toho píseň zpívej, takže Keníček poslouchal naprosto bez problémů a všechno s přehledem zvládl. Naopak já jsem vyfasovala Evy "skorobelgičačku" Enny, která se ukázala jako závislačka a ve chvíli, kdy jsem jí na startu sundala obojek, utekla neznámo kam, aniž by skočila byť jen jednu skočku a závod tak pro mě skončil dříve než začal:-D

konečně mám opravdickýho velkýho psa, hurá! :-D

Nakonec proběhl hlavní závod, který běhaly dvojice lidí, vždy jeden jako pes a druhý jako psovod a po doběhu se vystřídali. Od jiných podobných závodů se tento lišil tím, že na parkuru byly i tunely, které kromě toho, že jsou pro lidi "lehce" stísněné, byly také náležitě špinavé:-))) Bohužel v průběhu tohoto závodu začalo foukat tak, že padaly skočky a do toho lilo jako z konve, takže jsme to vzdali bez boje a neúčastnili se:-/

Po doběhu "odhodlaných" se už jen v rychlosti sklidily překážky, vyhlásily se výsledky a hurá domů na horký čaj, horkou sprchu a zachumlat do peřin. A na závěr dne (letos snad už naposled) padal sníh... fůůůůůůůůůj.

Kenai s diplomem a medailí:-)

Web kapybara cupu TADY.
Fotky nic moc, tak asi ani nebudou...
Tak jo, nikdy není pozdě - mrkněte SEM (doplněno 19.5.2012).

Jo, a taky byla tento den "Hodina Země", ke které jsme se symbolicky připojili vypnutím veškerého domácího osvětlení a vyjádřili tak svůj postoj k ochraně životního prostředí a šetrnému využívání zdrojů. Více informací v češtině TU a kraťoučké propagační video s českými titulky TADY.