obrázek

obrázek

pondělí 25. července 2011

Sraz pražských krysaříků na Moravě 2011


Tak a je to tady. Zatímco moje kolegyně jezdí se svými partnery na zahraniční dovolené, já a můj drahý jsme poprvé vyjeli mimo domov na víkendový sraz pražských krysaříků:-D :-D :-D Ani nevím, jak mě napadlo jet na akci, která je jen na víkend tak daleko (cca 300 km), každopádně jsme se přihlásili a vyrazili. Tento článek bude možná trochu zmatený, protože kdybych popisovala všechno, co bych chtěla, byl by to příspěvek tak dlouhý, že by ho nikdo nečetl... prosím tedy o shovívavost.
Začnu Svojanovem jako takovým. Ač si myslím, že nejsem kdovíjak zhýčkaná, areál byl pro mě drsným překvapením. Chápu, že psí akce není možné pořádat na "lepších" místech a popravdě asi by málokdo byl ochotný za ubytování platit víc (my také ne), ale tady rezignovali na jakoukoliv údržbu čehokoliv a je to škoda. Popisovat nic nebudu, protože nechci nikomu škodit, nicméně kdo jste tam byli, víte...
Další věc, která mě zarazila, bylo "lehce nevyrovnané" chování některých psů... Předpokládala jsem, že psi budou na volno, aby si spolu mohli pohrát, ale spousta psů nebyla dost kontaktní, někteří byli i agresivní... atd., opět nechci rozepisovat, abych se někoho nedotkla.
Tak a teď už jen to dobré:-) Děkujeme Martině (a rodině), že celou akci zorganizovala, klobouk dolů. Je fajn, že se najdou lidé, kteří jsou ochotní takové akce pořádat - ve svém volném čase a bez nároku na finanční ohodnocení. Sponzorské zajištění by srazu mohla závidět kdejaká výstava. A vůbec, vše probíhalo v naprosté pohodě, no stress... Odjížděli jsme nadšení, jenom škoda, že něco podobného není u nás na severu...

žluťásek Chmelíček, Dobromyslův polobrácha
(z příbuzenstva jsme potkali ještě poloségru Kamilku a ségru Kettynku)

A co jsme vlastně celý víkend dělali?

Kenaiek hned na úvod obsadil 1. místo v soutěži o největšího jedlíka. Konzumace piškotů na čas nebyla naše siná disciplína, přeci jen kluci piškoty nedostávají a ani jiné pamlsky obvykle "nevdechují" kdovíjak rychle, ale Kenai překvapil:-) Kdo nepřekvapil byl Dobromysl, který místo aby žral, koukal na Kenaie a až když Kenai dojedl, s rozvahou se pustil do svých piškotů. Zaslouženě "vyhrál" předposlední místo.

Těšili jsme se na "sprintera srazu", ale kluci zdaleka neukázali, co v nich je, proto se neumístil ani jeden z nich... O něco lepší (ale ne tak, jak jsme si představovali) byla soutěž "agiliťák srazu". Z plánovaného prvního a druhého místa se podařilo vyběhat jen první a to Keníčkovi, který oprášil svoje dovednosti ještě z dob, kdy jsme agi trénovali a celý parkur zvládl bez jediného zaváhání. Ne tak Dobromysl, který sice nikdy agi dlouhodobě netrénoval, ale celou dobu se tvářil jako že ví, co se po něm chce a na parkuru pak místo běhu čuchal...:-(


Dobroušek, když se rozhodl, že agi přeci jen poběží...


Musím pochválit i sebe a to za 1. místo ve vědomostním testu:-P Samozřejmě zdaleka ne všechno jsem věděla, dost otázek jsem natipovala, ale nebudu zastítrat, že mě můj výsledek potešil. Tím spíš, že sama sebe nepovažuji za žádného chovatele, "jen" za milovnici krysíků a čekala jsem, že stupně vítězů obsadí lidé zkušenější.

Tak a blížíme se do finiše. V soutěži "borec na konec" se nejlíp předvedl Dobromysl a to se svým trikem "uklízení hračky" (viz video zde na blogu z 30.5.2011) a udělal nám obrovskou radost:-) Kenaiek byl se svým ne úplně dokonalým slalomem na krásném třetím místě. Vím, že teďka budu vypadat nafoukaně, ale čekala jsem mnohem větší konkurenci. Těšila jsem se na něco z dogdancingu, který se mi moc líbí a na který si netroufám, ale kde nic, tu nic a podle toho, co jsme viděli se výcviku svého krysaříka moc lidí nevěnuje:-( Budu tedy lehce apelovat na ostatní příznivce našeho národního trpaslíčka: snažte se se svými pejsky něco dělat, cokoliv je lepší než nic. Krysařík samozřejmě není borderkolie, ale ani není žádný hlupák a zvládne spoustu jednoduchých cviků, které ho můžete naučit sami doma, bez docházení na cvičák. Inspiraci k cvičení trpaslíka najdete  TADY a nebo třeba TADY.

No a jinak jsme se ještě procházeli, koupali kluky v rybníce...
 


hurá do vody...

"vezu" větvičku! (Kenai)
  
...a už ho mám! (Dobromysl)
 
plavu pro klacík! (Dobromysl)






  
  



...a sešli se se známými ze školních let a jejich potomstvem (lidským i psím:-))

Lenčin a Marťáskův Alešek se válí s naším Kenaiem:-)
Janinčina ČSV Sofa se nechala přemluvit ke společnému koupání národních plemen:-D




Tak a nakonec musím ještě poděkovat svému drahému, že to celé zvládl a dokonce to vypadalo, že se mu na krysím srazu líbilo:-*

vyčerpaní kluci na konci srazu - to se jen tak nevidí;-)


fotky na rajčeti tady:

pondělí 18. července 2011

ZOO Praha

Už to skoro vypadá, že blog je mrtev, proto musím "přihodit" pár aktualit. Přestože média mají "okurkovou sezónu", u nás se pořád něco děje, jezdíme po výletech, prostě standard. Předminulé pondělí (tedy 4. července) jsme se rozhodli využít volňásků do ZOO a přívětivého (ne úplně letního) počasí a vyrazili jsme do Prahy. Pokud jste v posledních několika málo letech v pražské ZOO nebyli, doporučuji jí navštívit. Nebudu tu rozebírat co všechno je tam pěkné, každopádně mezi 10 nejlepšími ZOO na světě je ta pražská jistě oprávněně. Vyzdvihnu tu pouze dva zážitky, které se týkají mých kluků.

První zážitek máme s levhartem:-) Již na jaře se nám stalo, že na Dobromysla v ústecké ZOO zaútočila lvice (přes sklo, samozřejmě). Tentokrát byl tedy na řadě levhart:-) Když jsme přišli k výběhu, stálo u něj několik málo lidí a černý, středně velký pes, který levharta očividně zaujal a proto si kluků vůbec nevšímal. Nicméně, když po chvíli pes odešel, nadešla naše chvíle:-) Levhart chodil po výběhu, číhal na kluky, procházel se podél skla a snažil se buď zaútočit, nebo alespoň "hrabal" tlapou na sklou. Náš hysterák Kenai byl naprosto v klidu a vždy sebevědomý Dobromysl se bál jako málokdy. I charakter psa se pozná až v krizové situaci...;-)))

Druhý zážitek zrovna pozitivní nebyl. Pro neznalé musím zmínit, že kluci přijdou do kontaktu s dětmi opravdu málokdy a většinou nejsou úplně nadšení. Nejsou agresivní, ale je na nich vidět, že případný kontakt s nimi vyloženě "přetrpí" a nevyhledávají je. Jak už to tak bývá, v ZOO byla dětí spousta a každé druhé si chtělo krysky pohladit. Kenaiek tedy trpělivě celý den držel a nechal se "muchlat", prostě vzorňásek. Až před jedním pavilonem se nám stalo, že přiběhla cizí holčička s větví v ruce a začala s ní Kenaie švihat. Když jsem na ní dost rázně zařvala, jen nechápavě koukala. Upozorňuji, že dítko bylo ve věku, kdy moc dobře ví, co dělá. Rodiče nic neřešili.
Bohužel špatných zážitků s dětmi máme díky teplickým arabským *** více, takže těžko můžu očekávat, že kluci budou na děti reagovat pozitivně. Nejsou agresivní, spíše nepředvídatelní. Škoda:-( Možná se na blogu časem objeví nějaká úvaha o tomto tématu, protože to je věc, která nás dost pálí...